O MNĚ

Malovat jsem začal už v dětství. Sice jsem nestudoval žádnou základní ani střední uměleckou školu, přesto si ale vzpomínám, že jsem se malování věnoval často a rád.
    Prvním malířem, který mě ovlivnil byl Zdeněk Burian. Zaujaly mě zejména jeho ilustrace k dobrodružným knihám, které jsem často překresloval. Někdy na střední škole jsem dostal knihu s reprodukcemi od starých mistrů, které jsem začal studovat a kopírovat. Především to byli čeští a francouzští krajináři 19. století a mistři holandského baroka.
V této době jsem poprvé začal malovat olejovými barvami.
      V roce 1998 jsem se hlásil na FaVU do Brna, kde jsem byl přijat do atelieru Figurálního malířství k profesorovi Jiřímu Načeradskému, u něhož jsem studoval 4 roky. Magisterské studium  jsem končil v roce 2004 v ateliéru Malba I. u docenta Petra Veselého.

      V malířství mě zajímají a téměř rytmicky se střídají dvě základní linie. Předně je to krajina, která jako žánr tvořila podstatnou část mé tvorby především v dřívějším období. Tehdy jsem maloval krajiny v realistickém duchu a většinou přímo v plenéru. Druhým žánrem pak byla poloha figurální. Za jejím zrodem stál zmíněný profesor Jiří Načeradský, pod jehož vedením jsem se seznamoval s velkoformátovou malbou a jejími technickými aspekty.   
    Svou tvorbu jsem postupně posouval od realistických kompozic přes symbolismus až k expresívnímu ztvárnění, které dominuje v mé malbě i v současnosti. Leitmotivem většiny tehdejších obrazů bylo téma zrcadlení, prolínání dvou nebo více rovin.

     V současné době se opět vracím k zobrazení krajiny, která mi je podle mého soudu bytostně bližší. Již mi však tolik nejde o konkrétní zobrazení podle připraveného záměru. V některých obrazech sice vnímám snahu o určitý řád
a geometrizaci krajinných fragmentů, ale v těch nejnovějších je krajina pojata více intuitivně, pocitově, podléhající vlastní estetice. Není již tolik zaměřená na pozorovanou stránku věci, ale plní více funkci určité reflexe, otisku, možná transformace v mém podvědomí a takto zpracovanou ji pak přenáším na plátno. I technicky si všímám odlišností. Stále intenzívněji mě zajímá barva. Nevycházím tolik z kresby čí námětu, ale z určité nahodilosti a interakce barevných skvrn
a ploch. Nechávám se barvou vést, pracuji více gesticky a expresívně. 
     V posledním období jsem začal stále více používat akrylové barvy, které lépe vyhovují způsobu mé práce. Často je používám v kombinaci se spreji, podkladovým materiálem je plátno a papír.  

V PRŮBĚHU LET